statek Ochoz u Konice

OBJEMNÁ KRMIVA

SENO

Tvoří základ krmné dávky (v zimním období tvoří 40 - 50% krmné dávky). Obsahuje minerální látky a vitamíny. Nejkvalitnější seno má šedozelenou barvu.
Zkrmuje se celé nebo jako řezanka.

 

Jakost sena závisí:

na složení -
hodnotné trávy jsou - bojínek luční, kostřava luční, jílek, lipnice, pýr, psineček,... 
méně hodnotné - např. psárka luční
nevhodné - metlice, rákos,...   
době sklizně -
nejvhodnější doba kosení je začátkem květů vývojové fázi  sušení - sušíme buď na zemi, na sušácích nebo uměle (horkým nebo studeným vzduchem) uskladnění v suchých prostorách.

Čerstvým senem krmíme nejdříve za 4 - 6 týdnů po sklizni. Za tuto dobu musí být seno "vypocené" (probíhají zde biologické zrací procesy).


Druhy sena:

 

Luční	je nejvhodnější, z minerálních látek obsahuje nejvíce Ca a P, z vitamínů D, E a B. Otava má méně vlákniny, ale více živin.
Lesní	je špatně stravitelné, krmíme jím jen nouzově
Kozí	je to seno ze zamokřených luk - je kyselé a ostré
Jetelové	je bohaté na vápník a karoten
Vojtěškové	bohaté na vápník, minerální látky, karoten, vit. E a má vysoký obsah bílkovin. Je vhodné ho zkrmovat s lučním.
Vičencové	musí být zkrmováno po odkvětu, je dřevnaté

 

KRMNÁ SLÁMA A PLEVY

Ke krmení jsou vhodné slámy jařmin (jsou stravitelnější než ozimů). V omezené míře používáme i slámu luskovin (hrách, bob, peluška, čočka, vikev). Nejkvalitnější je sláma ovesná a ječná.
Zkrmuje se celá nebo řezaná na 3 - 5 cm společně s krouhanými okopaninami nebo s melasou.

Plevy

je to krmení, které se používá nouzově u užitkových koní v zimním období. Jsou nevhodné pro krmení kojících, březích klisen, hříbat a koní ve velkém pracovním zatížení.

nejvhodnější - otruby ovesné, pšeničné a plevy luskovin
méně vhodné - ječné plevy
nevhodné - žitné

Ječné plevy se zkrmují máčené min. 6 hod, protože jinak by mohly poranit sliznici.

 

ZELENÁ PÍCE

Hodnota zelené píce závisí na botanické skladbě. Nejvyšší výživná hodnota je v listech, neboť obsahují hodně vody a jsou lehce stravitelné. Zelenou píci raději spásáme než zkrmujeme ve stáji, protože může dojít k zapaření a následným zažívacím potížím (kolikám, průjmům, katarům). Jinak ale zkrmujeme celou.
Není vhodná pro dostihové koně, spíše se používá jako doplňkové krmivo u tažných a chovných koní.
Nejlepší je zelená píce z jetele, vojtěšky a vičence v květu.
Méně vhodná je z kukuřice, na podzim - krmné kapusty.
Omezeně můžeme použít řepné skrojky.

 

SILÁŽOVANÁ KRMIVA

Silážovaná píce se připravuje ze zelené píce nebo z cukrovarských zbytků. Musí být dokonale zkvašená.
Nejvhodnější je siláž kukuřičná. Provádíme ji v době voskové zralosti.
Kyselost siláže můžeme snížit přidáním minerálních látek (např. mletým vápencem, plavenou křídou).

 

KRMNÉ OKOPANINY

Mají příznivé dietetické účinky. Vhodná je krmná mrkev (obsahuje karoten) zejména pro hříbata při odčervování, krmná řepa (ta hlavně pro tažné koně), cukrovka, pařené brambory (ne syrové, neboť obsahují solanin).
Zkrmujeme je celé, dobře omyté, nenahnilé, nenamrzlé. Pouze brambory podáváme pařené a nepřipravujeme je do zásoby.

 

JADRNÁ KRMIVA STATKOVÁ

Zrniny obilovin

OVES

Je to nejvyužívanější krmivo, lehce stravitelné a nezpůsobuje zažívací potíže. Má vysoký obsah kys. fosforečné, která působí na nervovou soustavu.
U kojících klisen podporuje tvorbu mléka. U hřebců pohlavní aktivitu.
Zkrmuje se celý, jen hříbatům a nemocným koním se podává drcený. Jelikož obsahuje hodně tuku, musíme dát pozor na žluknutí.
Čerstvý oves nezkrmujeme, necháme ho min 2. měsíce "potit". Hektolitrová hmotnost je 45 - 52 kg. Pod 45 kg klesá výživná hodnota.

 

JEČMEN

Používá se jako náhrada za oves, má vyšší krmnou hodnotu, ale je hůře stravitelný a nemá dietetické účinky. Velké dávky mohou způsobit zažívací potíže. Je vhodný zejména pro hříbata.
Zkrmuje se šrotovaný, spařený.

ŽITO

Není vhodné jako krmivo, neboť je těžko stravitelné. Způsobuje u koní dermatózy - onemocnění kůže. U klisen může způsobit potrat.
Zkrmuje se spařený, drcený, společně s řezankou.

 

KUKUŘICE

Má poměrně vysokou krmnou hodnotu. Při vysokých dávkách zkrmování u mladých koní může způsobit rachitidu (křivici) a u dostihových koní zvyšuje pocení. Proto je vhodná spíše pro tažné koně.
Zkrmuje se šrotovaná (pozor na žluknutí) nebo s řezankou.

PROSO

Má vysokou krmnou hodnotu jako oves. Je vhodné pro plemenné koně.
Zrniny luštěnin
Obsahují hodně dusíkatých látek. Zkrmují se u těžce pracujících koní, mají nadýmací účinek. Zkrmují se vařené, drcené a máčené.

 

BOB

Je vhodný pro tažné koně, ale také i pro koně dostihové a plemenné. Denní dávka je 1 - 1 1/2 kg. Zkrmuje se máčený.

 

HRÁCH

Krmná dávka je 10 - 20% z celkové krmné dávky. Zkrmuje se stejně jako bob.

SÓJA

Je vhodná pro hříbata.

 

 

Semena olejnin

LNĚNÉ SEMÍNKO

Má dietetické účinky na trávicí ústrojí. Je vhodné pro klisny po porodu, pro nemocná zvířata nebo zvířata po nemoci. Má regenerační účinky pro těžce pracující a dostihové koně. Působí laksativně (projímavě). Má vliv na výměnu a kvalitu srsti.

 

 

 

 

KRMIVA PRŮMYSLOVÁ

Jsou to zbytky po úpravě zemědělských produktů. 
Patří sem:

SUŠENÉ CUKROVARSKÉ ŘÍZKY

Je to energetické krmivo a denní dávka je 2,5 kg. Podáváme je máčené.

 

SUŠENÉ BRAMBOROVÉ VLOČKY

Zkrmují se máčené, namíchané s řezankou.

 

LNĚNÉ POKRUTINY, EXTRAHOVANÝ LNĚNÝ ŠROT

Je dobře stravitelný, vhodný pro březí klisny, nemocné koně i pro hřebce.
Denní dávka je 0,1 - 0,25 kg/kus a den. 
Zkrmuje se vařený.

 

PŠENIČNÉ OTRUBY

Podávají se pařené. Používají se na přípravu nápoje MASH.

 

ŽITNÉ OTRUBY

Zkrmujeme je máčené, ale opatrně, jen v malých dávkách a pouze nouzově (neboť obsahují námel, který může způsobit u březích klisen potrat).

 

SLADOVÝ KVĚT

Získává se ze správně usušeného ječmene, má dietetické účinky.
Zkrmuje se s ovsem v dávce 2 - 3 kg.

 

MELASA

Je to tmavě hnědý produkt, zbytek po výrobě cukru. Obsahuje hodně cukru, je těžko stravitelná, používá se jen ke zchutňování krmné dávky.
Ředí se s vodou v poměru 1 : 2 - 4.
Melasové krmivo = mačkaný oves + melasa + přídavek z mlýnského průmyslu (otruby, krmné mouky). Musí se ihned zkrmit, neboť rychle podléhá zkáze.

 

 

TVAROVANÁ KRMIVA

To jsou brikety a granule. Rozlišujeme 3 základní druhy:

-Krmiva obsahující jen jedno krmivo (jetel, vojtěšku). Přidává se k nim oves, seno nebo sláma.
-Doplňkové krmné směsi - jsou složeny z několika krmiv (př. vojtěška + oves). Zkrmují se společně s ostatními krmivy.
-Kompletní krmná směs - tvoří celou krmnou dávku.
Nic víc se nepřikrmuje.
Velikost granule pro koně je v průměru 8 - 30 mm.

Kompletní složení granulované krmné směsi:

- oves 20%
- ječmen 15%
- sójové pokrutiny (někdy + kukuřice) 7%
- obilní klíčky 10%
- pšeničné otruby 18%
- vojtěšková moučka 25%
- krmná sůl 1%
- hipovit 2%
- cukr 2%

 

 

 

KRMIVA ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU

MLEZIVO

Je to první výživa hříběte. Klisna ho produkuje 3 - 5 dní, po této době se upravuje na složení normálního mléka.

SUŠENÉ MLÉKO

Zkrmuje se většinou rozpuštěné ve vodě (sušené mícháme s jadrnými krmivy). Toto mléko má nízký obsah tuku.

MASOKOSTNÍ A KREVNÍ MOUČKY

Mají svůj charakteristický pach. Podávají se v množství 50 - 300 g/kus a den. Plemenným hřebcům se dává i čerstvá krev, která má vliv na kvalitu.
Zkrmuje se jako přídavek ke glycidovým krmivům.

RYBÍ TUK

Je zdrojem vitamínů A a D, koně ho špatně přijímají. Krmná dávka je 40 - 60 g/kus a den. Zkrmuje se s objemnými i jadrnými krmivy.

TVAROH A SLEPIČÍ VEJCE

Jsou důležité hlavně pro výživu hříbat a dostihových koní.

 

 

 

MINERÁLNÍ KRMIVA

 

PÍCNÍ VÁPNO

Je zdrojem vápníku a fosforu, přidává se pokud v krmné dávce chybí. Zvlášť důležitý je u hříbat na vývin kostry. Krmná dávka je 20 - 50 g/kus a den.

PLAVENÁ KŘÍDA, KRMNÝ VÁPENEC

Vyrovnávají acidobazickou rovnováhu v žaludku. Krmná dávka na den je 20 - 50 g/kus.
Zkrmují se s nekvalitním senem (kyselým senem) nebo při zkrmování siláže.

 

KRMNÁ SŮL

Je zdrojem sodíku, který ve spolupůsobení s draslíkem ovlivňuje osmotický tlak (srdeční činnost).
Zkrmuje se ve formě lizu (dle potřeby). Spotřeba soli při lehké práci je 10 - 15 g/kus a den a při těžké práci 25 g/kus a den.

 

HIPOVIT

Je to minerální krmná přísada - koncentrát specificky účinné látky. U dospělých koní je krmná dávka 14 g/100 kg živé hmotnosti, u hříbat je to 20 g/100 kg živé hmotnosti.

VITAMÍNY

Usměrňují pochody v organismu, látkovou výměnu živin a chrání před nemocemi. Dodáváme je v krmivu, nedostatek může způsobit AVITAMINÓZU a nadbytek HYPERVITAMINÓZU. Rozlišujeme vitamíny rozpustné ve vodě a vitamíny rozpustné v tucích.

 

Rozpustné v tucích

VITAMÍN "A"

Nachází se v krmivu jako provitamín A (např. v krmné mrkvi). Do zásoby se ukládá v játrech a v krevním séru. Denní potřeba je 2,5 mg/den při živé hmotnosti 500 kg.

 

Avitaminóza způsobuje:	poškození epitelů sliznic
	rodí se slepá mláďata, mají zpomalený růst, nervové křeče a poruchy rovnováhy

 

VITAMÍN "D"

Koni je dodán rybím tukem, lučním senem, sušenými kvasnicemi i pohybem na slunci. Nedostatek může způsobit rachitis (křivici).

VITAMÍN "E"

Je důležitý pro plodnost. Zdrojem je luční a vojtěškové seno, naklíčený oves,...

VITAMÍN "K"

Je důležitý pro srážlivost krve. Nedostatek způsobuje nedostatečnou srážlivost.

 

Rozpustné ve vodě

B - KOMPLEX

Je zdrojem vitamínu B1, B2, B6, B12, PP (kys. nikotinová). Najdeme je v sušených kvasnicích, zeleném krmivu, vojtěškovém a jetelovém seně.

VITAMÍN "C"

Zdrojem tohoto vitamínu jsou mladé rostliny, siláž, okopaniny,... Nedostatek způsobuje celkové zhoršení zdravotního stavu.